Další zážitek zažili naši svěřenci v rámci soustředění ve Velkých Karlovicích. Opravdu to bylo velké, protože kopce nám daly zabrat.
První den Čtvrtek
—
Dopoledne 24,72 km / 2:04:21 / 266 m
Odpoledne 6,44 km / 1:18:26 / 260 m
—
Rozhodli jsme se pro další pokračování soustředění a začali jsme už od rána. Po příjezdu na ubytování a vybalení všech věcí a sladkostí jsme se vydali na poznávací jízdu kolem Velkých Karlovic směrem Karolinka, poté kolem vodní nádrže Karolinka, kde jsme našli krásný skatepark se skoky. Tam jsme zkusili pár technických dovedností, které uvidíte v tomto příspěvku na fotkách. Kolem vodní nádrže to byl náročný profil, protože to s námi neustále házelo nahoru a dolů, takže stoupáky pěkně táhlé z kopce, to nás bavilo. Po vodní nádrži jsme zavítali na ubytování na oběd. Po obědě nás čekal odpočinek, ale jelikož jsme velmi aktivní, tak jsme dokázali celý odpočinek blbnout, protože jsme měli celé ubytování sami pro sebe. Po odpočinku jsme namazali řetězy, protože nás trenér napomenul, že celou dobu, co jsme jeli, slyšel skřípání o ty naše převody, a vyrazili jsme prozkoumat uzavřený trail Kyčerka. Tak dobrou náladu jsme měli, než jsme zjistili, že nás tam čeká kopec, na kterém jsme strávili celé mládí – ne, nebylo to až tak hrozné, cca 20 minut. Vyjeli jsme ke kapličce, kde jsme si užili panoramatické výhledy na vrcholky. Pak jsme zkusili najít nějaké lesní cesty směrem dolů k uzavřenému trailu. Najeli jsme na trasu a zjistili jsme, že se o trať i přes uzavření někdo stará, teda až na dřevěné překážky. V tomto případě jsme si mohli užít pěkné sjezdy až k našemu ubytování. Ještě než jsme dojeli na ubytování, jsme využili některé použitelné dřevěné překážky k nácviku rovnováhy a skokům. Před večeří jsme se vydali zrelaxovat do Vodního světa, protože nás v sobotu čekal závod v Ostravě Porubajk 2023. Dali jsme si 10 bazénu a šli jsme rovnou na tobogán, kde jsme soutěžili o nejrychlejšího sjezdaře. Mezitím někteří využili vířivku. Poté na nás čekala večeře a po herní chvilce jsme šli ven na špekáček k ohni a k filmu.
Druhý den Pátek
—
Dopoledne 16,57 km / 1:58:37 / 175 m
Odpoledne 17,61 km / 1:37:19 / 218 m
—
Trenér si pro nás připravil jako vždy na každý den ranní budíček v 6:45. V 7:00 jsme již měli být připraveni před penzionem na běh a rozcvičku. Jako i minulé soustředění, tak i tohle nám vyšlo pěkné počasí, takže jsme ráno vyběhli na svah sjezdovky chytnout první ranní sluníčko a s tím i první energii. Mezitím jsme si všimli i sněhu, co tam po zimě zbyl, o tom Vám ještě řekneme ke konci tohoto dne. Šli jsme na snídani a tam na nás čekal švédský stůl, na kterém si vždy rádi pochutnáme, protože nabízí veškeré dobroty a každý si k jídlu dá to, co má nejraději. Jelikož byl den před závodem, trenér si pro nás připravil spíše rovinaté úseky, ať se rozjezdíme. Dopoledne jsme jeli přes Velké Karlovice směrem Miloňov a zpět. Musíme říct, že mají pěkné cyklostezky, ale na některých jsou stále nějaké přejezdy přes silnici nebo zúžená cesta. Po příjezdu zpět k ubytování jsme zajeli na velké parkoviště bez aut a začali jsme technickou výukou startů, předávání lahví, rovnováhy na místě a dalších užitečných dovedností. Poté nás čekal oběd a odpolední pauza, kdy jsme opravdu odpočívali, protože jsme doteď cítili nohy ještě ze včerejšího kopce. Po polední pauze nás čekala opět rovinatá trasa směrem Leskové s jedním menším stoupáním a technickým sjezdem lesem. Po večeři jsme přemluvili trenéra na procházku ke skluzavce na svahu blízko ubytování. Je to hodně nebezpečná věc, ale prý jen pro dospělé. Děti tam úrazy nemají, ale každý druhý dospělý má naraženou kyčel nebo zlomenou ruku (to nám vyprávěla Dana – paní, která nám vařila a starala se o nás). Takže trenéra jsme ke sklouznutí nepřemluvili, ale my jsme si to užili. A teď se dostáváme k tomu sněhu. Ráno, když jsme si všimli sněhu na sjezdovce, nás hned napadla jasná věc, a to koulovačka v dubnu. Dokonce starší postavili menšího sněhuláka. Poté jsme si vzali dřevěné prkno a zkoušeli jsme zdolat sníh jako na bobu a nebo na snowboardu. Po chvilce trenér zavelel a museli jsme jít zpět na ubytování připravit si na další den věci, ať nám nic nechybí.
Třetí den Sobota
—
Dopoledne závody na 10 km
Odpoledne vyjetí po závodě 7,15 km / 29:27 / 49 m
—
V sobotu jsme se ráno probudili trochu snadněji, protože na nás čekalo jen protažení a hned snídaně. Potom jsme se s celým týmem nachystali do aut a společně vyrazili směr Ostrava, kde jsme se sešli s ostatními z týmu. Registraci cca 12 dětí zvládla parádně Renča, která se nám postarala o startovní čísla na místě. Před startem jsme kontrolovali tlaky v pneumatikách, ionťáky, namazané řetězy a výživu. Samozřejmě jsme při kontrole zjistili, že někteří nemají ani láhve s pitím, naštěstí máme náhradní od Enervitu. Našel se i menší tlak v pneumatikách u Lukáše, jenže trenér v autě na kopci zapomněl pumpu, takže jsme si ji museli půjčit od konkurence. Ti nás v tom naštěstí nenechali. Zaznělo „3, 2, 1, teď“ a po výstřelu jsme vystartovali. V cíli jsme se celkově ze 114 závodníků umístili následovně: Nejlépe se z nás umístil Tomáš na 12. místě, který, jak už víme, má našlápnuto pro tuto sezónu parádně, a za ním se drží Lukáš na 20. místě. Filip začal trénovat závodně tuhle sezónu a umístil se na parádním 22. místě. Anet se umístila celkově na 29. místě a ve své kategorii se umístila na 3. místě. Filip na 36. místě, Míša ho následoval na 42. místě. Dominik, druhý nejmladší, se umístil na parádním 46. místě, i přesto, že jezdí jen doma a občas na koloběžce. Šimon, Johan a Mates dojeli za sebou na 52. místě, 53. místě a 54. místě. Tadeáš, i přes pád řetězu a defekt ke konci, dokončil závod na 58. místě. Tady jde vidět, že se nevzdává, a za to před ním smekáme. Nejmladší Kubík se umístil na 101. místě. Ještě neumí pít za jízdy, takže se musel zastavovat na trati, aby se občerstvil. K obědu nás trenér pozval za odměnu na pizzu, kterou jsme si vychutnali. Když jsme se vrátili na ubytování, měli jsme půl hodiny času si odpočinout a pak jsme hned vyjeli na půl hodiny na kole po rovince. Po večeři jsme na 2 hodiny zavítali na regeneraci zase do Vodního světa. Po návratu na pokoje byla vidět únava a už jsme rovnou postupně popadali do peřin.
Čtvrtý den Neděle
—
Dopoledne 36,32 km / 1:44:12 / 189 m
—
Ráno po běhu, rozcvičce a snídani nám trenér řekl, že si máme pořádně uklidit a pomalu zabalit věci. Poté jsme si připravili kola a vydali se směrem Vsetín najet před obědem ještě nějaké kilometry. Samozřejmě jsme si poslední den nemohli odpustit sladkou tečku po tom všem a dali jsme si po cestě zpátky točenou zmrzlinu. Jak to tak občas bývá, zpět se nám na kolech už nechtělo šlapat, ale zvládli jsme to. To je z našeho soustředění všechno a snad brzy uděláme další.
Konec